|
| |
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Lazarová, Bohumíra (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent) ; Lazarová, Bohumíra (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Postoje pedagogů k inkluzivnímu pojetí základního vzděláivání
Marešová, Barbora ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání v pojetí běžných základních škol. Cílem práce je zjistit, jaká pozitiva a negativa spatřují pedagogové v inkluzivním pojetí základního vzdělávání, případně jaká navrhují doporučení, která by mohla napomoci fungování procesu inkluzivního vzdělávání. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na proces inkluze a inkluzivního vzdělávání, její součástí je popis pojmů, projevů a principů. V teoretické části je také přiblíženo inkluzivní školní prostředí včetně aktérů inkluzivního procesu. Podkladem pro praktickou část je dotazníkové šetření, jehož cílem je zjistit postoje, názory a návrhy učitelů základních škol k dané problematice. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na to, že současné pojetí inkluzivního vzdělávání je většinou dotázaných učitelů nepochopeno a bohužel většina z nich s tímto konceptem nesouhlasí. Vidí v něm riziko zátěže nejen pro děti a učitele, ale v konečném výsledku i pro celý školský systém, jenž tak může ztratit na kvalitě. I přes to v inkluzivním vzdělávání spatřují určité přínosy, především v tom, že se děti mohou učit vzájemné motivaci, spolupráci, potřebným sociálním dovednostem a snažit se vnímat a respektovat odlišnosti, díky čemuž následně získají potřebné kvality pro...
|
|
|
Možnosti a rizika inkluze na Zš: případová studie na Zš Horní Stakory
Matesová, Radka ; Janebová, Eva (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent) ; Šubrová, Anežka (oponent)
Diplomová práce zaměřená na zjištění podmínek úspěšného inkluzivního vzdělávání na konkrétní základní škole. V teoretické části vymezuje pojmy související s inkluzivním vzděláváním, srov-nává principy inkluzivní různých autorů, nahlíží na inkluzivní vzdělávání ve světě a v České re-publice. Dále zmiňuje klima školy, které je jednou z nejdůležitějších podmínek úspěšné inkluze. Porovnává pro a proti inkluzivního vzdělávání, jeho přínos pro školy a všechny účastníky peda-gogického procesu. Výzkumná část je zaměřena na připravenost konkrétní základní školy k in-kluzivnímu vzdělávání.
|
host ::
RSS.